Jak stín spí slova na břehu
Neprobuzená, dokud neskácejí stromy
A pak budou pryč.
A hudba z očí padá.
Král snů má rudou korunu
Spletená je z měděných vrb hlavatých
A místo andělů
Hudbu mají ptáci.
A kdo nevěří,
Že nelze uchopit
Ty věnné symfonie,
Nedal nikdy srdce
Vodě do dlaní.
A sám dál pak hledá svou duši,
Zakuklená, dokud nepoklekne zde,
Zůstane; Jdi
Odhání ho pýcha.
Jak stín spí slova na břehu,
Neprobuzená, dokud neskácejí stromy.
A pak budou pryč.
A hudba z očí padá.
Velmi dobré. Hezké, poetické a až tak nějak profesionální. Už jsi někdy publikoval v časopise nebo dokonce knižně?
11.08.2012 22:04:32 | romanemperor
"kdo nevěří, že nelze uchopit"?
Ale i tak, je malebná, výborná, plná kouzel :)
14.04.2012 20:39:25 | Hesiona-Essylt