Stádo

 

Stádo

 

My dál rok co rok

za vodou táhnem,

každý si jednou

až na dno sáhnem.

 

Lvi v patách nám všude jdou,

stále víc žízníme,

kde cesta naše skončí,

to žádný nevíme.

 

A každé smečce cestou

stádo musí žertvu dát,

kdo dožít chce se rána,

vzadu zůstat nesmí stát.

 

Už sotva se vlečem

ke konci sucha vlády,

morálka uvadá,

chcípáme žízní, hlady.

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

Dnes konečně déšť

na zem vyprahlou se snesl,

řekám proud vrátil,

do srdcí naději vnesl.

 

Tak teď zase každý sám

na cestu svou se dáme,

těch několik měsíců

si vláhy užíváme.

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

A až sucho přijde

zpět sem k nám do savany,

řeky zase vyschnou,

pak sejdeme se tady.