Hold pavučině

Je večer, slunce zapadá v určitém úhlu.
Vidím ji přímo před sebou.
Jakoby víla otevřela truhlu
a ověsila svět svou výbavou.

Nevěsta je to bohatá
ta její krajka nemá konkurenci.
Dokonalá nitka ze zlata
motá hlavu i mě - neumělci.

Ten tkadlec, který krajku vytvořil
maličký, strašidelný, nohatý?
Já nemám ponětí, jaký byl,
ale to dílo je krása století.

Ten svět je plný protikladů
co činí mojím očím slast,
když letu mušky zkříží dráhu,
bude to její smrt a past