Sluníčko

Nad ránem sedím, když pomalu svítá,
slunce tisícem paprsků nový den vítá.
Hřejivý paprsek o tvář zavadí,
neznám nikoho, kdo mě tak často pohladí.
Probouzí nejen krajinu,
ale i tu nejmenší květinu.
Slunce hladí každý květ,
ale i celičký svět.
Dává nám život a sílu,
roztančí nejednu vílu.
Tak mu poděkujme
a vroucně ho milujme.