Anotace: Poslední dílo z trilogie básní, inspirovaných bouří na sklonku léta.
Vítr rozfoukal,
prastarý ořešák,
a jeho listoví vydalo
poslední zbytky deště.
Stárnoucí cvrček,
fidlal svůj duet,
s houkáním vlaku,
uhánějícího vstříc dálavám.
Srpek kalného měsíce,
dral se přes mračna,
aby svítil na cestu tulákům,
na pěšině k vísce,
kde zvon z kostela zpívá,
o tom,
jak zemřelo léto...
Bouřku by to chtělo, letos náš obchází (doma:)
01.08.2013 20:43:03 | Lilien