procházím alejí
kde temnota mlčí
ve větvích visí reprodukce
noční mlhy
umně spletené do kozelce
osmirukými tkalci
kdesi ladí hlas
zpěvná locusta cantas
z říše zeleného světa
léto proklouzlo mezi prsty
na svazích hrozny
nabírají sladkost z vřelého dne
a ve sklepích stárne do chuti víno
vydolované z hlubin
na hřbetech horských kmetů
převládá růžová
barva rozpuku a zrození
rozevřené něžnosti
rolniček vřesu
proti předsmrtné pestrotě korun
a vzduchem plují bělostná vlákna
šedin babího léta
Carmen podzimu
žíhaná létem
zanechala svůj plamen
v sladké substanci
a tajemným procesem kvašení
vykrystalizovaných chutí
dráždících na jazyku
opojným žárem
Tak presne toto mi nikdy nešlo - takéto krásne lyrické básnenie o prírode, prítomnom okamihu, proste - to, čo ty si zvládol ľavou zadnou napríklad aj v tejto básni...
21.06.2014 22:16:10 | gallatea
:-))..já bych tu přírodu viděla na bílé až šumivé..v létě..
..a na rudé v zimě..;-)
05.02.2014 05:15:19 | isisleo