Když chytne mě loudavá
zamává civilizaci má ruka
srdce zaplesá, nohy radostí poskočí
oči se rozzáří,duše se rozmělní
utíkám do zeleného království
už,toulám se barevnou krajinou
ach,svěžest po tváři
vítr ve vlasech zvedl náladu
táhne mě to nahoru za horami
jen v prvních loukách si sednu a voním
pozoruji ze stínu lesu okolí
padám a stoupám zelenými vlnami
napojím se mezi potůčky
zchladím se u jezer a plesu
nebe nad hlavou
poklady přede mnou
stovky bílých obláčku zvoní
pod úpatím velké fatry
jo slovensko mé milé
tebe vidím vždy rád
dnes jsi mě překvapil
na vršku mě vítá zástup hořců
stojím v němém úžasu
má duše hoří modrou
http://botany.cz/foto/gentianavernaherb2.jpg
typ za poslední verš:stojím v němém úžasu a duše hoří modrou...vím přesně kdy to na jaře je;-)
25.02.2015 21:36:30 | Malá mořská víla
v přírodě jsem doma a podle Tvé tvorby jsi kousek vedle :-)
Děkuji za zastavení a komentík,potěšil.
25.02.2015 21:53:22 | Danger
zdravím lovce pokladů:-)děkuji za krásnou procházku Slovenským krajem a ty nádherný hořce patří k těm největším pokladům...
05.09.2014 22:33:14 | střelkyně1
....tahle toulavá je parádní....nabíjí a občerstvuje.....tak šťastné cesty...Ji.
04.09.2014 18:57:53 | jitoush