Mám ráda letní louku,
louku plnou pestrých květů,
květů hýřící všemi barvami,
barvami palety z křídel motýlů,
motýlů, broučků a včeliček,
včeliček, co pýlí svou pílí.
Pílí, která nemá hranic,
hranic mezi člověkem a přírodou,
přírodou nad jejíž moudrost není,
moudrost, která schází člověku,
člověku, co má rád letní louku.
Ahoj nevzdal jen jsem teď byl dlouho pryč ale jak budu mít chvilku hned něco zas napíšu :-)
13.02.2007 16:56:00 | rosandr
Tak to jsem ráda, že jste si to užili. Já už tancuju jenom doma kolem maminky, které je 85.let o kterou se starám a pak ještě kolem svého přítele, ale dělám to ráda. Třeba se ještě někdy k tanci dostanu. Já totiž hrozně ráda tancuju,..cokoliv.
Děkuju za návštěvu i komentíky. To květů hýřící všemi barvami je to slovo otevřenější a v přítomném čase, coč mi tam líp sedí. Víš mě někdy o tu spisovnost moc nejde...:)
A ten ples byl ve znamení něčeho, nebo jen ples? A v Lucerně? Hmmmmm,nádhera.
12.02.2007 13:39:00 | Verule
"květů hýřící všemi barvami" nemělo by být spíše "květů hýřících všemi barvami"? ;-)
Moc děkuji za Tvoji návštěvu mé úvahy Zázrak, moc mě to potěšilo, zvláště u ní... ;-)
Máme s Pavlem za sebou krásný sobotní ples v Lucerně, z tancování s ním mám podobný pocit jako z Tvé louky... je mi uvnitř moc hezky, díky... ;-)
11.02.2007 20:09:00 | Levandule
Hele sioraku, opovaž se přestat. Máš svůj styl, který ti vyhovuje a sám vidíš, že se líbí i ostatním. Já jenom nehodnotím ty hodně krátké. Jsou to spíš takové literární skeče. Básnička by měla mít aspoň dvě sloky o čtyřech řádcích, to si myslím já. Ve zkratce jde říct ledacos, ale ty svou básní něco sděluješ. A to chce dát tu možnost to sdělit...;)
Na houby chodím moc ráda a taky je ráda jím a to v jakékoliv úpravě.
Kam si jezdíš pro klid ty pla-tone? Kde máš ten svůj koutek?
11.02.2007 12:46:00 | Verule
jsme na tom stejně, mám rád to samé, co ty, nevadí, že úplně jinde
11.02.2007 01:27:00 | pla-ton
Já miluju letní louku, krásně pestrou a voňavou z desatero
vůní. Lehnout si do ní a nedostat žihadlo. Z vedlejší posekané louky cítit čerstě posekanou trávu a ještě vedle už zase cítím seno a dostanu rýmu. Když jsem na Šumavě a povede se mi brzy ráno vyběhnout bosky na louku, která má tisícero krůpějí rosy, to je něco tak nádherného, až mám slzavé oči. A dole u Vltavy, tam je ten nejkrásnější kout světa. Myslím ten MŮJ...
11.02.2007 01:19:00 | Verule
Moc hezké. Letní louka dovede člověka oslovit, potěšit a zvednout mu náladu. (teda pokud zrovna nedostane žihadlo)
11.02.2007 00:32:00 | Psavec
Já se omlouvám. Ten pomníček, kolem něhož jezdím, je úžasně opečovávaný. Chtěl jsem vzdát hold všem, kteří nezapomínají a varovat ty, kteří zapomínají, víš. Když můj bratr zemřel, bylo mi 9 let (jemu 27), nehoda to ale nebyla. To je ten osud s kordem...Ublížit ale nikdy nikomu nechci, ani veršem, to mi věř.
10.02.2007 23:36:00 | muzikant
Já taky nestíhám, pořád něco nestíháme. A taky někoho. Proto ten můj smutný Pomníček...
10.02.2007 22:42:00 | muzikant