Na procházce v lese sbírám houby
ze samého ohybu vržou moje klouby
do košíku skládám veliké hřiby
sběr hub nepatří mezi záliby
Po cestě spatřil sem potůček
schází k němu jenom krůček
v něm teče voda čistá
píje z ní každý turista
Na hladině odráží se měsíční zář
v lesní studánce spatřím lidskou tvář
sedl sem leknutím na starý pařez
v houští zjevil se náhle stařec
Z košíku ujídá rudé muchomůrky
jsou vyschlé jak chlebové kůrky
Z těch hub je mu divně
po lese chodí dost neklidně
Chystám se na úprk z lesa
na stromech však schází adresa
Proplétám se mezi urostlými stromy
kde veverky mají své domy
nesbírám proto houby jedovaté
však zdraví je mi svaté
Není houba jako houba
všech českých lesů chlouba