...bez komentáře..

 …bez komentáře…

Voda si vlasy rozpustila,

tam, kde její cesta není,

z nenadání byla.

Do očí tisíců,

vehnala sestřičky slzy,

snad „dáma“ stoletá,

znovu učeše se brzy.

Však to prý příroda,

matička pláče,

že člověk je popleta,

podle pravidel svých skáče.

Kdyby ji zachoval,

úctu a pokoru,

ona by vlasy své,

nehnala do dvorů.

Kdyby se zamyslel,

nad sebou každičký,

vyhnal by ze tváří,

tisícům slzičky…