Podzimní chmury

Obloha zbarvená těžkou šedí,

listy ve větru zimou se chvějí.

Vítr, jak splašený kůň, žene se krajinou

šustivý koberec nechává za sebou.

Nadcházející večer odsává denního světla,

měníc jej do, čím dál hlubšího šera.

A jak den pomalu ustupuje noci

zahnané přízraky opět získávají na moci.

Samota, ta vlezlá pijavice 

a smutek, ten temný král

opět postávají opodál

a přicházející tma je zve dál.