Bílým plátnem mlha prostřela kraj
na paletě zemi podzim barvy namíchal
umělec nad obrazy tiše dýchal
všemi barvami teď zpívá háj
Smutné stromy s barevnými vlasy
nehnutě stojí mlčky větrem vlajíc
marně , marně na malíře čekajíc
až větvím sundá čepici krásy
Kouřovým mrakům jest do pláče
když podzim listím zemi poházel
hebký závan zimy zvolna přicházel
když krajem zavoní máminy koláče