letní přeháňka

z bouře oddělila se kapka
nahotou pádu, ťapká
v matných skocích
po šedých mracích

míří k nám vesele dolů.
Těší se kam jen dopadne
snad ne na záda volům
vždyť je teprv poledne

a soukolí tak nevzhledné

"tak si prostě kapu
padám vzhůru roztříštění
a směji se, to divné není
mávám, 
když vzdaluji se mrakům"

s vizáží loukotin
se noří do kaluží
co pomalu vysychají.

Je léto a další přeháňka
procitá jako dlaň
žmoulaná v té druhé


mám rád léto 
s vodou, kruhem ...