Cesta k úsvitu

Noc právě zapřahá do uzdy své vraníky
luna,jež vypadá jak kolo od kočáru
než koně vypřáhne úsvit v ranní klid
bude slunce hořet jako při požáru

Cestou k úsvitu jsem znaven noční směnou
buď moje hladina a já tvojí pěnou
buď mým hlasem a já tvojí ozvěnou
buď mou prací a já tvojí odměnou

Úsvit jak lampy, jež v parku tmu krájí
postupuje oblohou k mráčkům bělavým
jenž se jehňátkům na louce podobají
co nové ráno přinese - jen Běla ví