Kos muzikant

Kdo časně ráno vyhrává
na své píšťaly v hrdélku
přání nového dne všem dává
budí hospodáře i starou selku

To kos,jako noc hluboká
krásně píská ze svého zobáčku
své písně na celou ves toká
a pošle je vzhůru k mráčku

Kosí písně snad konce nemají
dávno procitl les i chalupa vstala
bodejť by nezpívaly když je znají
kdo nevěděl,toho se zeptala

Kos,jak vytažený z komína
poskakuje na louce jako střelený
občas na něho matka vzpomíná
když domů zaletěl na keř zelený

Své rodině pak na píšťaly píská
ač dávno rozletěl se v širý svět
matka stále jeho duše blízká
chodí s ním kosí písně pět