O dnešní noci nasněžilo
bílé haldy pohřbily svět
Pod sněhem už nic nežilo
od slunce může se skvět
Tma je hrobem světa
a světlo kolébkou jest
pod kterými slunce vzkvétá
a v noci plno hvězd
Stále nové vločky hrnou se
Jakoby obloha peřinu stlala
Martin ztratil své dva bělouše
bez nich by vánice ustala
Sníh s mrazem jsou bratři
co v dobrém se druží
a když oba spolu spatří
jak do jara uspaly růži
První sníh mě vždycky rozbrečí. Každý rok. Pamatuju si ten letošní okamžik, když jsem už za šera jela vlakem, loňský zážitek zas při večerní cestě ze školy, kdy první vločky dopadaly na klobouk jednoho náhodného kolemjdoucího mládence, předloni jsem tou dobou umírala na kašlík a byla tři tejdny mimo, takže to mám tak nějak v mlze, ale předpředloni to bylo ráno, kdy jsem před cestou do školy ještě zaběhla nafotit pár stromů do seminárky a při návratu na kolej tech pár vloček začalo proletovat vzduchem.
18.11.2019 09:12:25 | Pétík