MILION LET POTÉ

Anotace: jednou takhle na procházce

MILION LET POTÉ
kdyby Země byla jedna velká louka
a já jediný člověk co na ni kouká
co bych si měl pamatovat?
bylo někdy něco před tím?
před tímhle okamžikem...

slunce zlatý závoj rozprostírá
příznaky jsou natolik zřejmý
že už se nevyhýbám místům vzdáleným
místům odlehlým...

milion let poté, co usnul jsem na té notě
milion let poté, co usnul jsem na té notě

zpomalil jsem krok
zapálil si cigaretu
je to nejkrásnější svět
co jsem kdy viděl...

dnešní den je jak sen
jak stránka z románu
kde i barvy hezky voní
a slunce o oblohu zvoní
důvěra ke všemu je pochopitelná
nebeské zákony musí dodržovat všichni

milion let poté, co usnul jsem na té notě
milion let poté, co usnul jsem na té notě