JEZERO UPROSTŘED HOR
JEZERO UPROSTŘED HOR
V mracích hvězdy neustále
zanikají pro den třesku,
nemohou jít v tanci dále
v časech prázdna v němém stesku.
Hladina se lehce vlní
na jezeře strmých břehů;
touha z prázdna neoslní –
nepřinutí lásku k běhu.
Mír je darem dokončených
v listopadu větrů mrazu,
dětských duší zneuznaných,
jež si tvoří z ticha krásu.
Komentáře (11)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk08.02.2020 18:13:03 Frr
.....já to trošku zamotám, čímž bez zlého úmyslu pozměním - ticho nad krásou nikdy nemlčí...:-D* ST*
02.01.2020 21:27:41 praetorian
Sice tomu vůbec nerozumím, takže nepoznam, estli to nejsou jen takový tresky plesky (tvůj koment dole mi napověděl, že budeš složitější duše), ale když se to líbilo serymu...
08.02.2020 17:39:14 Xardas
No, já si nejsem jistý, ale působí tam na mě osamělost, poslední sloka mi připadá o tom, že mír je jenom pro dokončené - tedy mrtvé nebo staré, prázdnota je prázdná a touha v ní nic nezmůže..., ale kdo ví, třeba se mýlím.
03.01.2020 00:48:47 ARNOKULT
Vážený příteli, nejsem samozřejmě "jednoduchý". Přál bych si (obdobně jako Franz Kafka) žít zcela běžný život. Poezii navíc píši jen sporadicky. Věnuji se více filosofii a ekologii. Zde je má maličkost:
https://www.youtube.com/playlist?list=PLWrUJHuLVxp1rf_4btrcADuJ7IopElKFL
Nemám co skrývat. Navíc ARNOKULT je zcela "průhledný".
01.01.2020 02:44:59 šerý
K čemu obzor ke kterému nedohlédneš. K čemu důvod, který neznáš. Zrno na omak a plodí na zemi.
01.01.2020 01:57:16 šerý
Ach to zpracování* Opravdu dobrá práce!
01.01.2020 02:09:22 ARNOKULT
Děkuji. Dlouho jsem nic nenapsal. Je to problém - intuice bývá sporadická. Duchovní zřídlo se od mé duše mnohdy značně vzdaluje. Konečný počet dní v této Golgotě je bohužel krátký. Krize za krizí. Stále to není čisté. Tak to cítím. To není jen o mé maličkosti - pouze cítím, že Nekonečno jsem stále, stále nepochopil, nepochopil.
