Příroda

Anotace: V dnešní době velice aktuální téma.

Dívám se na svět už několik zim, jak mění se potůček, už jsem si všiml.
Potůček úzký, co měl jsem ho rád, kde jsou ti pstruzi, snad odešli spát.
Kde je ta louka z mých dětských let, kde jsou ti motýli, chtějí obletět svět?
Proč třeba i hmyzu je čím dál tím míň, hmyz ale škodí, tak do háje s ním.

Třeba ta vosa, ty bys ji chtěl zašlápnout a zabít, je to nepřítel.
Nebo ten komár, proč ten by měl žít, opravdu jen zlobí, tak vezmi na něj síť.
Včela je dobrá, nosí nám med, ale žihadlo bolí, tak skoncuj s ní hned.
A brouček v trávě, kde se tu vzal?
Když noha na něj padne, proč už mít žal.

A tak i v trávě kytek je míň, to nezajímá mě, já jiný svět sním.
Přece na compu vždy i zvířat je dost, tam utrhnu si kytičku, jen tak pro radost.
Tam objevím i tvory z prehistorických let, tak proč zvířata bránit, proč je nestřílet.
Možná i ta kráva, ta se nám hnusí a nemít mléko, tak určitě zkusí.

Do moře nemůžu, co na tom sejde, proleji ho ropou, tam se jí vejde.
V restauraci luxusní dám si mořské plody, mají divnou příchuť, já říkám si, co by.
A deštné pralesy, to je divné lobby, vždyť mně se dobře dýchá a prý… tolik škody.
Proto už nevím, co vlastně jsem chtěl, být s přírodou kámoš, nebo nepřítel.

Tornáda, vichřice, nebo tsunami, než stačíš se rozhlédnout je to za námi.
Záplavy, laviny, tak i požáry, všechny nás stmelí, my jsme vyhráli?
Není však toto Pyrrhovo vítězství, přírodu ničit a jít si za štěstím.
Přírodu neznáš, ale ona zná tebe, tak začni se bát a nemít jen sebe!!!

A jestli si nepochopil a nechceš ctít pravidla, Příroda se naštve a otevře stavidla.
Pak ti už nepomůže ani ten Bůh, Ten snad Přírodu stvořil a říká si „úch“.
Proti němu snad nepůjdeš, to bys byl blázen, a tak se vzpamatuj a sedni si na zem.

No začni přemýšlet, ještě je čas, jak probudit pstruhy a říci si zas…
Už vidím motýly, jak na louce letí, hrají si zde děti a není tu smetí.
Do vroucí polévky dám čerstvou nať, když dostanu žihadlo řeknu si ať.
Usednout na kolo než popojet autem, posnídat s rodinou než řídit se rautem.

A i ten čas tak příšerně letí, nesnaž se vymluvit, že možná děti…
Pak, když to srovnáš a bude to včas, můžeš pohlédnout nahoru a mít v očích jas!!!