Když se potůčky vod
v jednu řeku spojí
naše bárka přijde vhod
neprojede, kdo vln se bojí
Slunce hřeje, až omdlévá
a loďky kotví v kamení
stříbrná řeka se blízko vlévá
z toho horka jsme omámení
Voda si nevybírá, ani nesoudí
jako bůh svatý nad námi
jen tak líně si krajem proudí
v lesích, mezi houštinami
Aby ten silný řeky proud
nevzal si věrnou lásku naší
nepřetrhl nic z pevných pout
vše ostatní ať si klidně unáší
Krásná, teď tedy máš každý den milý Petře, že by nějaká nová inspirace:-) ;-) "ST"
06.05.2020 23:32:18 | jenommarie
Moc díky asi je to jarem :) má tvorba je dost ovlivněná ročním obdobím na podzim a v zimě píšu temné smutné básně a na jaře a v létě naopak veselé,radostné
07.05.2020 15:39:00 | Petr27