Duhoví indiáni (d.6)

Anotace: mám období lovce divokých

https://www.youtube.com/watch?v=j85vRzMgPKE

Zastav se
nalaď srdce
vnímej barevné nálady okolí
slyšíš tu hudbu znít

v tichosti otvíráme přítomnost
zelené lány moře se vlní
nad námi
plní se ohrada němých ovcí

pastýř bičem práskne
hromový zvuk kráčí údolím
zlověstně se mračí
čekáme pod deštníkem dubovým

ve dvou se to lépe snáší
sdílený zážitek se násobí
nebeský kuchař dělá svou kaši
zásobami vody nešetří

nepřestávám přesto lovit
naděje umírá poslední
oči mám jak rys ostrovid
jen průhlední střelci jsou důslední

volím ústup do dřevěné skrýše
ponožky v svázaných lodích se potápí
nejspíše budeme sušit
v blízkosti nás nic netrápí

najednou jako když utne
vyčistil se vzduch
už to není tak smutné
začíná ptačí ruch

vypadá to na návrat zpět
náhle zahlédl jsem pírko v trávě
mám chuť pět
laskavě poděkuji v duchu

v duhových barvách
se plíží kolem indiáni
po nedávných salvách
milé pofoukání

schovaní na výpravě
vyhřívají se na slunci
na hlavě čelenky
modro bílo žluté

mám rád tu divokost
nezapomínám
jsem tady host
návštěva z civilizace

neumím svobodu brát
hrát si na hrdiny
co logicky ničí krajiny
sobectví dnešní doby

pokajmu
loučím se bez zájmu
s pocitem hřejivým
odcházíme

jen v mysli mi naběhne starý indiánský vzkaz - každý zápas,vyhraný nebo prohraný nás posiluje pro ten další.
Pro lidi není dobré prožít snadný život.Přestanou li zápasit,slábnou a ztrácejí výkonnost.
Někteří potřebují řadu porážek,než se u nich rozvine síla a odvaha dosáhnout vítězství. Hau.