Okouzlena duhou

Okouzlena duhou

Čistý jarní vzduch vyrušil mě z bdění
Sleduji okolo mě přírodní dění.
Jaro vyvolalo ve mně pocit okouzlení.

Vzadu na hájovně potýkám se s lesní zvěří
Myslivec buší do dveří.
Srnky ho zamkly s radostí
Že prý má málo starostí.

Přesunula jsem se do sadu
Na jablečnou zahradu.
Úsměv rýsuje se na mé tváři.
I moje tvář září v Září.

Před chvílí ještě pršelo,
Ale slunce teď vysvitlo.
Duha září v Září i v jiném měsíci.
Okouzlena duhou nevnímám čas na chvíli.

Tu duhu viděla jsem z dálky
Byla typická svého druhu jak z obálky.
Chtěla bych se za ní někdy vydat
A krásnou fotku s ní získat.
Autor Vydima27, 24.09.2020
Přečteno 168x
Tipy 6
Poslední tipující: Emily Říhová, ARNOKULT, Frr, praetorian, jenommarie
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Z této básně vyplývá mnoho optimismu, což je poslední dobou potřeba a také nezaplatitelná věc. Když si čtu básničku v zimě, tak už se začínám radovat, protože se blíží jaro a poté léto o kterých sama báseň vypovídá. Musím říci, že mě tohle dílo neuvěřitelně nadchlo a popravdě se už teď těším na jaro. Doufám, že prožiji podobné věci jako autorka básně. Opravdu povedené!!! Moc děkuji Takové básně bych četla každý den

25.02.2021 23:29:14 | kraketka

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí