Podzim

Ještě než svléknou se, naposled zazáří,

trvá to chvilinku, jen pár týdnů v diáři.

Pak lístek po lístku odhalí svoji krásu,

napnou se ve větru a čekají, až mráz do atlasu

zavine jejich těla.

Holé a bez ochrany, a přece jako rytíři,

nečasu navzdory, stojí a doufají,

že jaro zase obleče je.

S kobercem barev u nohou,

co časem promění se v bláto, 

a s větvemi, co skrýt se nemohou,

každý rok říkám si, že vidět stojí za to

.....ty stromy v listopadu.