V okenním rámu

V okenním rámu oblohy
se do záclon mlhy halí
jen vítr trhá šat ubohý
jehož kusy po zemi válí

Časně ráno okna otvírá
bílý závoj z nebe padá
jak do tabulí se opírá
jen lidská duše strádá

Jak vážka se mlha vznese
v nebeském okně ani šmouha
než nadobro zmizí v lese
uplyne jenom chvíle pouhá