Jak letmý dotek větru, něhou chladu,
zní táhlé tóny tiché melodie.
Snad provanulý z náhlé harmonie
mi hladí lehce tváře. Prosím: „Zaduj
a mlčenlivě šeptej…“ Hledám slova.
Sám po rtech přejde, líbá dlouze mrazem,
ve vločkách velmi zvolna klesá na zem.
Jsem stále stejná, přece náhle nová…
Tak stojím, v očích promrzají slzy.
Už odeznívá… Vytratí se brzy.
....Okamžik...a může od základu změnit život.....Ji.
26.03.2021 14:37:49 | jitoush
Takové starodávné, ale to se mi právě moc líbí. Ráda tipuji a posílám pozdrav. Daniela
19.03.2021 20:25:30 | danaska
Vše je jen v oka .. mžiku ;)
19.03.2021 20:02:59 | jenommarie
Šepotavé..:*)
19.03.2021 10:27:27 | Dejvis
Aniž bych četla název se přiznám, v duchu mi prolétlo pěkný okamžik zachytila.
19.03.2021 09:40:39 | Vivien