Spí jaro pod sněhem
ledová peřina ho hřeje
brzy zimu sevře náruč slunce
její konec si každý přeje
Jaro má pod hlavou
polštář z ledové krusty,
jehož zima stále čechrá,
ale jaro líbá horkými ústy
Do kaluží všedních dní
černý sníh se rozpíjí
však zanedlouho v půdě
pestré kvítky ožijí