Jaro se schovává

Za bílými záclonami zimy
se jaro schovává
den visí napnutý
křečovitě na kovových žabkách
jak těžké závěsy-

Slunce,jak rozbité banjo
bez hmatníku
nemůže naladit správné akordy jara
dobře vím jak je nebezpečné
dotýkat se strun
na zem spadlých

až hmatník opraví
místo strun, parsky naladí.
a slunce vyprovodí vesnu
na sladkých tónech

Bystřina vrhá sluneční odlesky
jež se mihotají na stropu nebe
neříkej že
nenapočítáš do pěti
přesně tak rychle začnou
ledy pukat jako kukly
z kterých jaro vyletí
jak pestrobarevný motýl