Slzy v závěji

Rosa se třpytí na kříži,
nebeské zvonky chorál hrají,
kam asi ztrácí se ostříži,
předtím než navždy usínají?
Snad ulehnou v trávě a Bůh je přikryje
kobercem slziček Panny Marie.

Vysoko nad černou hladinou
letí labutě bělavé,
kdo ví, až léta pominou,
kde skončí své cesty toulavé?
Možná z každé hvězda se na nebi stane,
co asi pro ně osud má přichystané?

Slzy se topí v závěji,
smuteční vrby sklání hlavy,
kampak se asi podějí
po smrti jeřábi popelaví?
Třeba se v barvách duhy rozplynou
a po dešti roztáhnou znovu křídla nad krajinou.