Srnka

Viděla jsem srnku.
Tiše rozjímala
a celé stádo s ní.
Pozor silnice, já na ní.
Vím, jak bolí civilizace.

Rozhlédla se přece.
Přežila a já měla vánoce.
Byla krásná a šla dál.
Tu den se smál.

I ona vnímá chlad
a jde se ukázat.
Dala znamení.
Pojďte se všechna stvoření
v cyklonu souznění
tiše krásně milovat.

Odešla do lesa
a žehnala jí nebesa.
Srdce její plesalo
a přirozeností dávalo.

Ať žije Kersko i okolí.
Tam zima v jásotu vrcholí.
Lí a lí.
I rolničky zavoní.
Duch lesa bdí.