V rozpětí křídel
orel snímá.
To peří vzduch vnímá.
S ním mluví zem vlídná.
Vezmi mě sebou, brachu milý.
Kounice letem žijí.
Už letí do oblak.
Miluje vesmír
a je volný
i velký pták.
Jak malá holka se otáčím.
Pod Tvým křídlem je mír.
Jsi posel Boha
a já tančím píseň víl.
Jsi orel, co by neublížil.
......Orel je vznešenost sama a v jeho plachtění je majestátnost a síla.....hezké...Ji./úsměv/
11.03.2023 16:24:59 | jitoush
Ty už toho máš, mikčo, je na čase vydat memoáry? .) pěkně píšeš o kombinaci života lidského a přírody
09.03.2023 14:03:51 | Constantine
Děkuji za Tvá slova. Díky Literu mohu básně poslat do lidských srdcí a to mě hřeje.
09.03.2023 14:50:06 | mkinka