Rána

Zahnutým drápem tasí

okuje panen psů

kovář se zarděl asi

prostotou nečasu

na břitvách plane střet

v poryvných hlavách

stromů křivých

světlokradný let

jak uřícený závan vpíná

do rozbřesku dým

tam nad řekou

kde v lesku líná

březost kovadlin