Vlasatice

Plavená světlem dorůstá

nad černý samet něhy

nasáklou nocí co Bůh dal

pomalá ve svém bdění

stočená z vlasů prašných sil

na holých drchnách svic

jak tulák který uchopil

žár do stříbrných lžic

tam

v solných drahách těla

snad hvězdář o ní tiše snil

však nezůstala

chtěla

dál nenasytná být

plavená světlem odrůstá

a v srdci klání

klid

Autor RadoRoh, 09.12.2023

Přečteno 263x

Tipy 41

Poslední tipující: Matahaja, jort1, Fialový metal, Kan, Dreamy, MatyhoZmaty, Jeněcovevzduchukrásného, Niška, Marťas9, nehledaná, ...

Komentáře (8)

Komentujících (8)

Komentáře

10.12.2023 14:27:39 MatyhoZmaty

Super:)

09.12.2023 14:05:58 jitoush

...Jsem si s gustem početla.....Ji./úsměv/

09.12.2023 13:51:31 mkinka

Pěkné.

09.12.2023 13:41:43 šerý

No jejda! Dnes se na Literu hodně urodilo i díky tobě*

09.12.2023 12:51:04 RadekČ

Skvělá poezie!*

09.12.2023 11:12:02 Frr

O B D I V U H O D N Á JAK PNUTÍ VESMÍRNÉ PŘÍZNĚ RODÍCÍCH SE NOVÝCH SOUHVĚZDÍ** ST*

09.12.2023 11:06:20 uživatel smazán

Super, kamaráde!

09.12.2023 10:59:35 Sonador

jj, plavená:) krásné*

Uživatel