Jarní
Jarní
Anotace: jarní rozjímání při termodynamice, které nemá s termodynamikou nic společného
Dnes ráno se mi zdálo
o třešních
a tvých rtech
rudých jako topící se slunce
v létě.
Pak otevřel jsem okno
a jarní větřík
všechno odvál k zasněženým horám.
Přivál mi ale
slanou vůni moře
a křik racků
do veselých kastanět
španělských přístavů.
Z toho jarního rána
mě svědí prsty u nohou.
Asi roztáhnu křídla
a poletím
naproti vlaštovkám
až někam ke Kartagéně.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Konečně jsme si přečetl báseň, která není psaná onou monotónní písňovou formou (ne že by nebyla pěkná, ale časem omrzí). Jsem rád, že se i dnes najde člověk, který dá veršům volnost a oprostí se od zábran, píše ze srdce a nenechá se omezovat vymezenými normami. Jen tak dále.
02.09.2007 09:01:00 | sir Koli
juj Zubříku,tak takovym podobným básním moc nerozumím...ja nejsem znalec a když se to nerýmuje,málo mi to říká,ale ta první sloka je hezká:-)
09.05.2007 20:46:00 | carstin
