Jarní
Jarní
Anotace: jarní rozjímání při termodynamice, které nemá s termodynamikou nic společného
Dnes ráno se mi zdálo
o třešních
a tvých rtech
rudých jako topící se slunce
v létě.
Pak otevřel jsem okno
a jarní větřík
všechno odvál k zasněženým horám.
Přivál mi ale
slanou vůni moře
a křik racků
do veselých kastanět
španělských přístavů.
Z toho jarního rána
mě svědí prsty u nohou.
Asi roztáhnu křídla
a poletím
naproti vlaštovkám
až někam ke Kartagéně.
Komentáře (6)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk02.09.2007 09:01:00 sir Koli
Konečně jsme si přečetl báseň, která není psaná onou monotónní písňovou formou (ne že by nebyla pěkná, ale časem omrzí). Jsem rád, že se i dnes najde člověk, který dá veršům volnost a oprostí se od zábran, píše ze srdce a nenechá se omezovat vymezenými normami. Jen tak dále.
09.05.2007 20:46:00 carstin
juj Zubříku,tak takovym podobným básním moc nerozumím...ja nejsem znalec a když se to nerýmuje,málo mi to říká,ale ta první sloka je hezká:-)
