Teď !
Teď !
Teď!
slunce se zaseklo
mezi mraky,
na malou chvíli,
zmizelo z nebe.
Leť !
jako vítr,
zkus to taky...
vynést do mraků
něžné chmýří bodláčků,
pohladit bříška čmeláčků,
přinést mi vůni medových koláčků,
být všude...a nedat se lapit,
do sítí...
hleď!
slunce začlo zlatit
a svítí...
jako by se nic nedělo,
a jako by to vědělo,
paprskem píše mi na čelo:
"Já že jsem tu nebylo"?
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
...pohladit bříška čmeláčků...mám ráda, když se muž za něžnost nestydí...tak se projeví pravý muž...
06.04.2007 20:30:00 | Lota
moc krásná...po přečtení básničky jsem na chvíli zavřela oči...hmmm, to byl krásný pocit...skoro se mi chtělo natáhnout prst a toho čmeláčka pohladit...
05.04.2007 23:19:00 | Lorraine
STIMPRE tak jsem si Tě přečetl, smekám a odedneška tě budu oslovovat Pane Básník....pěkná dílká máš, moc pěkná ;-)
05.04.2007 22:26:00 | Dejfor
Děkuju moc, ale myslím, že mám hodně moc co zlepšovat...
Moc se mi líbí vaše dílka :)
05.04.2007 17:10:00 | prostějanek
