Krása

Krása

 

Tolik krásy kolem nás,

je třeba otevřít oči.

Ze zeleného světa

se srdce moje točí.

 

Stromy a keře

mohutní věkem,

pro naše oči

se stávají lékem.

 

Skalničky barví,

kůru či kamínky,

plazí se do míst

hledají štěrbinky.

 

Čmeláky, včeličky

květiny vítají,

neztrácí chviličky

pyl od nich sbírají.

 

Sem tam se prolítne

motýlek Babočka,

sedne na květinu

hned krása pro očka.

 

Z keříku vykoukne

ještěrka zvědavá,

hledá své miminka

plachá a toulavá.

 

V srdíčku vypukne

plamínek hřejivý,

co hřeje a hladí

od jara do zimy.