Pestrobarevná paleta dvou barev

Hleď západ slunce, kde jsou ty barvy.
Kdy byl nádherný motýl, z černobílé larvy.
Kam poděla se zelená z barevných luk.
Kam jen se poděl ten šťastný kluk.

Když hledím vzhůru, vždy jsem měl představy.
Kam zmizely barvy, nejde mi do hlavy.
Všechno již zešedlo, barvy již nezáří.
Že našel bych barvy, život se netváří.

Miliony barev jako malý jsem viděl.
Teď jak jen v šedé, pořád bych seděl.
Nádherná modř, či sytá rudá.
Teď střídá je jedině, tajemná šedá. 

Klidná zelená, či majestátní hnědá.
Stále jak ze stromu mi sálá šedá.
Snad zlepší se zase, co barvy dřív mělo.
Žít šedý život, jak by to znělo.

Nadšený z života, dřív býval jsem já.
Teď myslím jasně, tak život se má.
Dřív myšlenky pestré, jak barev paleta.
Teď v ruce hoří, šedá cigareta.