Ještě před nedávnem
patřilo k městu
několik topolů.
Z náměstí až k vlaku
lemovaly cestu
na modrém obzoru.
Na jaře voněly sladce
a v létě zas skýtaly stín,
pak podzim, malířů rádce,
je červenou barvou ozdobil.
Přes zimu shodily pláště
a krášlil je stříbrný šperk.
Teď ulice působí zvláštně,
když topoly nahradil štěrk.
Praha? No třeba byly nemocný. I to se stává. Ale škoda určitě.
Taky mi vymlátili oblíbenou alej, bo listí. A přitom znám málo hezčích věcí, než se na podzim brouzdat záplavou barevného spadaného listí...
15.10.2025 16:42:50 | La Suneteto
Za Prahou, ve vesnici. Ale důvod k tomu určitě měli. Jen se ta ulice prostě už nemůže jmenovat topolová :D
15.10.2025 18:19:04 | Jordliana
Ale proč by ne. Na paměť toho, že tam kdysi topoly byly. S tím pojmenováním tam svým způsobem zůstávají.
Rád odhaluju příběhy, které stojí za tradičním pojmenováním některých míst a zdánlivě s tím místem nemají nic společného...
15.10.2025 22:55:21 | La Suneteto
Smutné... v Plzeňské mi jednou z ničeho nic zavřeli oblíbenou putiku a nahradili jí asijským bistrem... plakal jsem tak moc, že jsem málem minul další oblibenou knajpu o sto metrů dál... naštěstí aroma tamních toalet a cinkání podmírových půllitrů mě včas vytrhlo z toho smutku a teď už si ani nevzpomenu jak se ta putika jmenovala...:-)
Pointa... chybí...
báseň se libí:-)
18.02.2025 18:44:50 | Ž.l.u.ť.á.k.
Souhlas,na Řezáčové náměstí býval trávník,pak dlaždičkami náměstí se stalo zvláštní, stýská se mi vždy po zeleni a stromy jsou smutné
18.02.2025 11:40:39 | mkinka