Prvomájová noc

V korunách stromů vítr tají písně,
měsíc v luně svůj plášť z stříbra chystá,
v trávě světlušky píší dopisy něžné:
„Dnes sny probuzené srdce nestačí schovat.“

Prvomájová noc – čas, kdy země dýchá tajemstvím,
kameny v řekách šeptají dávná přání,
kdo věří, ten slyší, jak kořeny stromů
tisknou k nebi listy – dopisy plné lásky.

V houští stínů křídla motýlů září,
každý květ je bránou, jež čeká na klíč,
i hvězdy se sklání, když člověk se směje
a v dlani svírá odvahu říct: „Věřím dál.“

Noc je jevištěm, kde zázraky tančí,
s nádechem jara se mění v déšť jisker.
I tiše pronesená pravda má křídla –
kdo čeká v tichu, tomu se nebe otevře…

A když úsvit rozplete temnotu vlákna,
na prahu dne zůstává stopa:
cesta pro ty, kdo slyšeli srdcem,
že zázrak je jen slovo pro .......