Zimní spánek

Vločky nevinnosti
krovy domů souží.
Kde se hvězdy loučí,
ráno snílci touží.

Tam kam šepot kráčí,
prodchne nocí tiše
mlhu nad hlavami
snivců dnes i příště.

Kde se hvězdy loučí
za obzorem stínu,
sny se odporoučí,
rozpouštějí vinu.

Bílé tváře zimy
kolébají vlny,
které linou písně
dechu spánku plny.