Klid u Blatného rybníka

Za Bedřichovem v lesích
kde stromy větve vzpínají k nebi
tam v klínu hor leží Blatný rybník
jehož tmavé oko hladiny
halí smrků stín

Zde utichlo dávno vrčení strojů
když vody rybníka
poháněly panské pily
teď jen hlas ptáků a šum větru
okolo nádrže je možno slyšet
jen samota z nedaleké Nové louky
dodnes sklářskou tradicí dýchá

V temných vodách rybníka
obloha smáčí modrou sukni
neboť ví, že slunce
vysuší kapky z jejích třásní
dřív než tmavè mraky
do Bedřichova doplují