LOV

Noční pták rozevřel svá křídla,
v širokém rozpětí kroužil oblouky,
kořist se před spánkem mihla,
očima svítila do bezmezné tmy.

Dravec je nemohl přehlédnout,
už blížil se tichým plachtěním,
na kořist naposled pohlédnout,
ukončil let střemhlav rejděním.

V záblesku pohledu ještě zaplály,
pak zhasly navěky do věčné tmy,
a mrtvý pohled
dál v něm plane.

Noční pták hltá.