---Sprévský les---

---Sprévský les---
V dál jen pláň široká,
a obzor zakryl prach.
Sluncí kotouč haleká,
po kraji jak v snách.
Pláňí v dál, stál jen v dál.

Suchý bor co táhl se,
tam kde v písku ležel břeh.
Němý vrch kol zvedl se,
zřel a jediný snad z těch.
Jak pláň jde dál, stál jen dál.

Pot slaný pak zalepil,
němých chodců spraší tvář.
Bor zapraskal v korunách,
odraz jezerní přetvář.
Tam v pláních dál, stál jen dál.

Suchý fén saharský,
překryl stálý kraje kroj.
Plání vjem barbarský,
a kavek v cárech tichý roj.
Tím peklem dál, stál jen v dál.