---Bóra---
Bóra vane oblak hřbety,
za běsnění moře vln.
Kameny jak mlýnské mlety,
co břeh bílé pěny pln.
Zvedá v hromech mračen voje,
déšť už trvá věčnost snad.
Zátokou v útesy vlaje,
kyne lodím, čelem vzad!
Tříští vody o skal klíny,
bubny dují v dutiny.
Vžene lidem bdícím splíny,
ztrhá břehy v sutiny.
Na zítří se zklidní moře,
v azurovou hladinu.
Navždy bude hlodat hoře,
její slanou spodinu.