LILO JAKO Z KONVE

LILO JAKO Z KONVE

Ten den se nebe zamračilo,
najednou jako z konve lilo.
Z nebe proudy vody padaly,
tmavé mraky až na zem sedaly.

V kalužích vody, se světla lámala,
vesnice ztichla, muzika nehrála.
Zvon na věži jenom tiše zněl,
ten silný déšť mu také překážel.

Na střechy velké kapky padaly,
po oknech se dolů klouzaly.
Kaluž pod oknem narůstala,
jak malé jezero už vypadala.

Náhle tam vklouzl zlomek světla,
na obzoru se objevila duha velká.
Poslední kapky na zem spadly,
květy své zraky k nebi zvedly.