...asi dnes sluníčko pražilo příliš, dostal jsem chuť napsat něco jinak...;-) slovy až archaickými..ale bavilo mě to tak...
...
byl to den zářivý
a plný bělavých mraků
co házely krajině dolů
své dlouhé stíny
tiše nám nad hlavami plavaly
v tyrkysu nebe a sluneční vyhni
a unikaly tak zřidkavým zrakům
dívat se do dáli nahoru
lidé jsou povrchně líní
nikdy svět skutečný nespatří
kloní své hlavy jen pod nohy
svých těžkých kroků
...
V modru je rytmus blues a mraky jsou - třeba textem. A z nich nasávalo Mississippi, jak v barech u bavlníkových plantáží whisky Muddy a Jenis.
Přirodní blues a hlavně bez éček.*
11.09.2025 23:53:03 | šerý
nehádž nás všetkých do jedného vreca
nie si jediný, kto pozoruje oblaky
:)
pekne si to
11.09.2025 20:38:29 | gabenka
...nehážu všechny, jen většinu...;-)) a dík...občas mě příroda inspiruje víc než vlastní pocity...stále se snažím oboje spojit...ale stejně je to nakonec blues.
11.09.2025 20:54:31 | Marten