--- Rezavá řeka ---

--- Rezavá řeka ---
Rozuměj Jizero žádosti dnové,
probdi ty bezesné šepoty luk.
Kyselých smrčin kroj v mlhách jak snové,
výmílej výsep co v černi skryl suk.

Předvídej řeko má hořkosti bytí,
dovtip se ve slapech oblosti žul.
Klesaje peřejí kterak tok sytí,
zvelebí v tónech řád varhaních kůr.

Domáhej práva se v zákrutech toku,
tam jesep zanášíš v pozvolný břeh.
Rozbouři vody své v pravé dny roku,
dopřej nám smrtelným údolní dech.

Protínej korytem břidličný úhor,
noříc se hluboce do nitra skal.
Navleč té soutěsce mechový úbor,
nes v peřej divoce ztemnělý žal.

Zklidni své pohnůtky v písečné kraje,
rozraz v díl zátaras křemenných zdí.
Prolom hřbet v šíř nivy černavu znaje,
kde skalních sta věží nad tebou bdí.

Rozšiř v díl údolí bílými sruby,
šedavou tabuli rovnou jak mlat.
Proudy co výš dříve snad byly hruby,
klid tůním jezerním dopřejí snad.

Posledním zúžením Černého orla,
překlene řeku v báň dubový luh.
Tóny tvé mísí se v ty Labské zvolna,
tmavých vod soutokem zšíří se pruh.