---Blažejovský rybník toho rána, co nevyšlo Slunce---

---Blažejovský rybník toho rána, co nevyšlo Slunce---
Temně se odráží rybniční hladina,
temně tam leskne se skrz česel mříž.
V mlze se jeví snáz kostelní patina,
na břehu v březinách tyčí se kříž.

Ve zlatě oděny kloní se kmeny,
ve zlatě rezavých rákosích snů.
Houštinou do šedi již holé kleny,
v rumišti uspávaj v náruči dnů.

Pod vrchem Třebouňským leskne se jíní,
utonul v mokřinách labutí krok.
Přítomno zaniká - snad uzřou jiní,
co bledne za humny než přejde rok.