Jiskření krajin zní nádechem koní,
hřmotně se zhmotnili v podkovách ozvěn,
jež slyšíš na stéblech pokory tkát,
běželi v bíledni do stříbroržání,
šli tišší mniši po slzách oken
- zavátí svatí - svůj prostoklad hrát,
třepení pastvin, kde přemrzá zdání,
blízkost se ukula, zažehla slovem,
něha šla podroklí načechrat,
v bělení jeleni tančili v/lání
nádhera...keď nazriem k tebe, prenesiem sa na Vlčí Vrch
kozy, psy, sliepky, kačice bežce...snáď sa raz mojej Ive splní aj sen - mať koňa
27.11.2025 09:24:53 | gabenka
....zčechrala na cestách do psího přání
kulatost hozenou pro pohyb her
po kapsách nošené ozdravné děkování
vedla stá něha do sněhových sfér
rozlila ruměnec spadaný do dne
za ržání našla si od bolestí krok
tam v krajinu rozvezla bytosti hodné
sbíhala ze strání pro čarovný krok...
26.11.2025 22:51:59 | jitoush
Krása, Jitřenko, Ty znáš následný Kulíškův příběh, ale tu kulatou věc mu budeš házet Ty až přijedeš .o) Kde jen, že roste ten tajemný obrok, vlídná bytosti světla?
26.11.2025 23:00:07 | Akrij8
.....Obrok byl sněden Jiří......a jak si se dotkl koní,tak to čaro přešlo do Tvého již odhodlanějšího kroku....Ji./úsměv/
26.11.2025 23:03:15 | jitoush