VODA
Na úbočí hory vysoké,
pramínek je, vody čisté.
Stéká tiše do údolí,
v potůček se náhle mění.
Teče a sílu další nabírá,
náhle řeka, už se nazývá,
Na své neúnavné pouti,
i přes jezero se kroutí.
Pak po cestě klikaté a dlouhé,
všechna voda míří k moři.
Plochá modrá bez hranic,
oceán z ní vzniká víc.
Odkud voda pramenila,
tam svět živý naplnila.
Je to věčný koloběh,
z něhož vzniká celý svět?