Osudu neujdeš!
Osudu neujdeš!
Viděl jsem slimejše, který se hnal
po cestě ve stínu divokých skal.
Barvu měl hnědavou jak silný čaj,
vítr mu do skluzu hrál na šalmaj.
Kam tolik pospíchal? Snad vizi měl,
jak zdrhne člověku, co sníst ho chtěl.
Neutuchající touhu choval
dospět tam, kde by se před ním schoval.
Však slimejš míní, Pánbíček mění,
měkejšek změnu tu nedocení.
Kdo plže k útěku inspiroval,
před predátory jej nevaroval.
Budoucnost líčil mu velkolepě,
slimejš mu uvěřil přímo slepě.
Netušil, kdo všechno na něj chuť má,
kdo rád by okusil, kterak chutná!
Hadovou pochoutkou stal se právě,
spolu se potkali v husté trávě...
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
TiskKomentáře
Skvělá rýmovaná příběhovka
která je tak akorát zralá na pokračování:-)
S kým se to potkal kdo
a co ho pak potkalo
jak šlo to dál v potravním řetězci
predátor jaký že hladový
toho sytého teď uloví
to na mou duši já vědět chci:-)))*
25.01.2026 11:41:45 | cappuccinogirl